NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > červen 2010 > Český teriér [2. strana ze 2 stran]

Český teriér

Co říkají hvězdy o vašem zvířecím mazlíčku

Chov u nás

Zmíněná fenka Chrabrá Lovu zdar založila čtyři základní linie chovu českého teriéra, a to díky svým čtyřem dcerám: Lovce a Lapce ze spojení s otcem Javorem Lovu zdar, a Ulrice a Uraně, potomkům psa Mrak Lovu zdar. Z těchto čtyř základních rodin pocházejí všichni čeští teriéři, kteří si rychle získávali popularitu u dalších chovatelů. V jedné ze sublinií rodiny Lapky se bohužel nějakou chovatelskou chybou vyskytují exteriérové vady, které jsou u čistokrevných potomků skotů a sealyhamů nemožné a jejichž příčinu už dnes nelze dohledat. O tom, proč se tak rozšířily, se ještě zmíníme.
Až na tuto sublinii, označovanou Ib, chov krásných a ušlechtilých českých teriérů úspěšně pokračoval až do 70. let minulého století. Pak přišla vážná krize.

Začalo ubývat chovných psů, několik vrhů bylo zdecimováno virovými chorobami, objevily se i byrokratické překážky: chovateli teriéra (nejen českého) se nově mohli stát jen členové Českého mysliveckého svazu, kde bylo členství výlučné a ještě podléhalo zkouškám z myslivosti a povinnému chození na střelnici, lesní brigády a schůze. Mnozí chovatelé proto rezignovali na chov nejen českých teriérů, ale teriérů vůbec. Chov českých teriérů se tak soustředil jen do rukou myslivců, kteří ale neměli čas a trpělivost věnovat ani minimální péči srsti. Když zjistili, že pes, který denně pracuje v lese, nemá srst v kvalitě odpovídající pro vystavování a tím k zařazení do chovu, raději přešli k jiným plemenům. Rozhodně nebylo k dobru věci ani nařízení pro regulaci chovu psů, kdy jeden chovatel nesměl vlastnit více než pět chovných jedinců, nebo tzv. klid v chovu, který nařizoval, ve kterém ročním období smějí být feny nakrývány. Pokud fena hárala v období předepsaného klidu, nesměla být připuštěna. Poslední kapkou bylo, že tehdejší poradci chovu upřednostňovali kvůli vyšší plodnosti spojení s jedinci z problematické sublinie Ib, a spojení, o která žádali osvícenější chovatelé včetně samotného tvůrce českého teriéra F. Horáka, byla zamítána.
Ukázalo se, že pro záchranu a vůbec pro životaschopnost plemene není k dispozici ani dost mladších chovných fen, ani plodných a temperamentních psů. Krize byla natolik vážná, že hrozil zánik plemena. František Horák s H. Petrusovou tehdy podnikli potřebné kroky pro záchranu českého teriéra, kromě jiného také tím, že prosili i majitele-nechovatele o zapůjčení jejich zvířat k chovu. Tato cesta se ukázala jako jedině správná: kromě několika průměrných fen tak byla nalezena i mladá Abba z Novomlýnské přehrady, která se stala matkou mnoha kvalitních potomků.
V letech 1984 až 1985 přistoupil Fr. Horák k regeneraci českého teriéra pomocí jednoho z výchozích plemen. V chovatelské stanici Lovu zdar se narodily dva vrhy, které měly otce českého teriéra a matku sealyhama. To přineslo poměrně rychlý efekt v nárůstu plodnosti, životaschonosti štěňat, lepší imunitě, silnější konstituci i kvalitnějším osrstění. Naproti tomu se vyskytly i nežádoucí znaky – světlé oko, velké a těžké ucho, proměnný nos, vysoko nasazený a nad hřbetem nesený ocas nebo vyšší tělesná hmotnost. Postupně se dařilo tyto odchylky odstraňovat, takže celkově se dá přínos regenerace hodnotit kladně.

Moderní chov

Jak už bylo řečeno, začlenění Klubu chovatelů teriérů do Českého mysliveckého svazu mělo spoustu negativ, ale jiná forma nebyla do roku 1989 možná. Až v roce 1990 mohl vzniknout pro první ryze české uznané plemeno i první specializovaný klub – Klub chovatelů českých teriérů, který odstoupil od Českého mysliveckého svazu. Konečně se do čela klubu dostal tvůrce plemene František Horák, který byl až do konce svého života jeho čestným předsedou a chov českých teriérů metodicky řídil.

celý článek najdete v červnovém vydání Planety zvířat, k dostání v novinových stáncích

Sdílejte článek s přáteli