NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > duben 2011 > Parazité, co psům pijí krev [1. strana ze 2 stran]

Parazité, co psům pijí krev

Když se řekne blecha, mnohým z nás se vybaví notoricky známé: „To sou blechy psí, ty na člověka nejdou,“ z filmu Na samotě u lesa. Důkaz o tom, zda se jedná o pravdivou, nebo veskrze mylnou teorii, najdeme ve filmu o pár minut později, když tatínek přivede děti pokousané od blech k lékaři.

Blecha

Zatímco pro člověka bleší atak neznamená zas tak velkou potíž, pro psa představuje řadu problémů. A neplatí tady žádná pravidla o tom, na které zvíře nepříjemný hmyz skočí a na které ne. Blechy nemají jen psi zanedbaní, i tomu nejčistšímu zvířeti může krvelačný cizopasník tu a tam znepříjemnit život.
Existuje několik druhů blech, které se mohou do psího kožichu dostat. Těmi nejznámějšími jsou blecha psí (Ctenocephalides canis) a blecha kočičí (Ctenocephalides felis), dalšími pak králičí, krysí nebo drůbeží blecha. Takříkajíc "pochodující bleší farmu" představuje v přírodě ježek.
Nápadné drbání, se kterým pes nepřestane, i když ho pokáráme. To je jasný příznak nepříjemné skutečnosti, že se v kožichu zvířete zabydlel malý, hnědý, zploštělý hmyz bez křídel a svým bodavým ústním ústrojím neúnavně proniká do jeho kůže a pije mu krev. Psa dráždí nejvíc jeho sliny obsahující chemické látky, které zabraňují srážení krve v době, kdy parazit saje. Příznakem kousanců jsou malé červené pupence. Najdeme je nejčastěji v zadní části těla u ocasu. Přecitlivělým psům mohou bleší sliny způsobit rozsáhlý zánět kůže na hřbetě, spojený s vypadáváním srsti.
Skákajícího nebo lezoucího parazita můžeme na kůži odhalit i pouhým okem, problematičtější je v tomto směru hledání u dlouhosrstých psů. U velkých plemen lze blechy zahlédnout okolo očí, uší a čenichu. Neklamnou známkou přítomnosti parazita v srsti našeho psa jsou drobná černá zrnka, výkaly blech. Pokud si nejsme úplně jisti, zda to, co jsme mu z kožichu vyčesali, je opravdu bleší trus, vyklepeme hřebínek nad papírem a zrníčka vhodíme do vody. Pokud se ve vodě rozpustí a navíc ji zbarví dočervena (nestrávená krev), pak je to on.
Jakmile se dospělá blecha dostane do kožichu zvířete, ihned se pustí do sání krve. Na druhý den začne klást vajíčka – a je v tom opravdový přeborník, protože jich za den vyprodukuje až padesátku. Vajíčka vypadávají ze psa na koberec, mezi prkna podlahy, do postele, na přikrývky a další místa v našem bytě. Asi po týdnu se z nich vylíhnou larvy, které se později přemění na kuklu. Dospělá blecha se vylíhne za 2 – 3 týdny a žije přibližně měsíc. Z výše uvedeného cyklu je nad slunce jasné, že čím dřív přítomnost parazita zjistíme, tím lépe. A vyplývá z toho i fakt (k naší velké radosti), že nutné odblešení se bude týkat nejen našeho čtyřnohého přítele a jeho pelechu, případně kočky, pokud ji doma chováme, ale v podstatě také celé naší domácnosti, koberců, mezer mezi prkny podlahy, textilií, prostě všech míst, která pes v bytě navštěvuje. Je nezbytné vzít si na mušku nejen dospělé bleší jedince v srsti zvířat, ale současně i obrovské množství vajíček a larev, které okupují náš domov. Jinak to bude začarovaný kruh a cizopasníka se jen tak nezbavíme. Ono se mu totiž u ústředního topení tuze dobře daří, takže mu nečiní problém bydlet s námi po celý rok. Vyhubíme ho postřikem nebo poprášením prostředkem vhodným na odlišná vývojová bleší stadia, případně medicinální koupelí. Jako prevence proti blechám slouží různé přípravky od sprejů přes obojky po tak zvané spot-on, kdy kapku přípravku aplikujeme mezi lopatky zvířete. Sami musíme vystopovat, co našemu psovi nejlépe sedí. Ani jeden přípravek není úplně stoprocentní, navíc proti některým déle používaným přípravkům se blechy stávají imunními.

Sdílejte článek s přáteli

DALŠÍ STRANA