NAVIGACE: PlanetaZvirat.cz > Časopis > říjen 2011 > Hraju si

Hraju si

Nejvýraznější projev aktivity štěňat je hraní. Přinášení míčku je jasný signál: chci ho hodit. A nejen štěňat. Hrát si přestává až skutečně starý pes, ti mladší vydrží házení míčku donekonečna. Hrát si chceme ostatně všichni, i my s našimi mazlíčky… Hry existují odedávna, jen jsme si vlastně nikdy neujasnili, co vlastně znamenají. Je to součást psího života, neodmyslitelně. Už od štěněte se pes formou hry prosazuje ve své smečce. A hra může mít různé podoby.

Solitérní neboli samostatná

Pes si hraje s nějakým předmětem, sám. Na rozdíl od kočky je to spíš výjimka, psi nemají samostatnou a tedy osamělou hru rádi. Je to způsobeno jiným sociálním uspořádáním života psovitých a kočkovitých šelem. Okusování bot, třepání s bačkorou, to známe všichni. Běžný způsob zábavy štěněte. To už popisoval Karel Čapek v Dášence. Pes dokáže rozkousat kus dřeva, jako by to byla kost. Když se pes nudí, dokáže vzít za vděk čímkoli. Skákání za kamenem, hrabání hlíny. Kousání si nohy nebo nekonečné honění se za ocasem už naznačuje, že je zvíře osamělé, že potřebuje společnost. Pes totiž vždy dá přednost honičce s partnerem před vlastním ocasem, je to zvíře milující společnost.

Pane, pojďte si hrát

Výzvy pro páníčka ke hře jsou jasné: obíhání v širokých kruzích, náhlý trysk při procházce a rychlý návrat. Jasný symbol pro začátek sociální hry. Čím víc členů psí smečky, tím složitější a bohatší struktura hry. Základními typy sociálních her jsou kousání, zápolení, honičky a sexuální hry. Přidávají se i hlasové komunikační hrátky.

Hravé kousání je náznak boje. Zákus do krku, lopatky, hrdla a hřbetu je pochopitelně jen naznačen, proběhne pouze s náznakem vycenění zubů, krátkým zavrčením či zaštěkáním. U agresivních plemen může dojít i k náznaku škubání a otřásání.

Hravé zápolení zase směřuje ke snaze srazit partnera k zemi. Nejúspěšnější taktikou v této hře je T-pozice. Zvíře, které útočí z boku na kohoutek partnera, je ve stabilnější pozici než zvíře, které tvoří vršek písmene T. Proto se takto napadený pes svalí na záda a příliš se nebrání.

Honičky. O nich jsme už psali na začátku. Náhlé vyběhnutí, zastavení, provokace, zápolení s předměty, štěkání. To psi naprosto milují. Vybijí přebytečnou energii a ještě vyzývají partnera ke hře a akci.

Zvláštním druhem her jsou hry sexuální. Objevují se od druhého měsíce věku u obou pohlaví štěňat. Zvířata na sebe navzájem naskakují a předvádějí pářící pohyby. Při výzkumech byly první sexuální hry pozorovány u bíglů 27. den po narození. Zajímavé je to, že ve srovnání s divokými příbuznými se projevuje jakási "hypersexualita" domácího psa. Přitom paradoxně nejvíc poruch sexuálního chování se objevuje u psů držených celý život pod dozorem lidí, kteří rozlišují psí hry na slušné a neslušné.

Mimická komunikační hra se odehrává pouze mezi dvěma jedinci. Je založená na výměně signálů, které se hravě přehrávají. Vlk na partnera svraští pysky, ukáže zuby, přitom celkový výraz zůstává hravý, nehrozivý. Oči se dívají do prázdna, poloha uší je neutrální. Partner odpoví stejně: naznačí hravý zákus, aniž by se přiblížil. Situace se může opakovat mnohokrát, střídat se může třepání hlavy, natahování přední nohy k partnerovi.

U psů byly zaznamenány jen ty hlasové komunikační hry, které spočívají pouze ve štěkání ve vysoké tónině.

Stačí jen malý náznak

Ke hrám se psi navzájem vyzývají. Stejně tak vyzývá pes páníčka k dovádění. Má svá pravidla:

Skloní přední část těla, což znamená, že sebou pes "plácne" předníma nohama na zem a zvedne zadek.

K hracímu partnerovi se přibližuje hopsavými úskoky, s přehnanými pohyby, hlava i celá přední část těla se pohybuje ze strany na stranu.

Pes se přiblíží, pak se náhle stáhne. Ústup může být pomalý, nebo naopak úprk a opětovné přiblížení.

Celkové pohyby: hlavy, očí, kývání, kroucení, pohyby přední části těla jsou jasným signálem a součástí výzvy. K hrátkám patří zvedání packy. I přes vzdálenost několika metrů pes zvedá packu směrem k obličeji. Výzvy ke hře se neobjevují jen před jejím zahájením, ale i v průběhu. Potvrzují tak, že jde jen o hru.

Hrajeme si celý život

Za první formy hry se považuje okusování předmětů, což chovatele asi nijak nepotěší, ale je třeba s tím počítat. Je však otázka, zda to není spíš objevování, zvídavost. První sociální hry se objevují asi od 30. dne života štěněte. Položí si navzájem hřbet packy na sebe a někdy je koušou. Po 30. dnu se objevují i první výzvy ke hře: následuj mě - a kývavé pohyby hlavou. Prvními hrami jsou logicky zápolení a kousání. Od 6.–8. týdne života je čas her nejintenzivnější. Podle výzkumů jsou nejhravější bíglové. V dospělosti a středním věku psi zvážní, ale záleží to na temperamentu. Hraví zůstanou.

Proč jsou psi hraví?

I když si zvířata a psi zvlášť hrají, definice chybí. Stejně jako pro děti platí pro psy souvislost mezi mládím, učením a zvídavostí. Pro hru je typický experiment. Nový míček, nový předmět. Je třeba vyzkoušet jeho vlastnosti, využívání vlastní pohybové koordinace k práci s ním. Rozkouše ho, loví, postrkuje, zastavuje. Hrou se zvíře seznamuje s novými jevy, objekty, zdokonaluje své schopnosti.

Při hrách se objevují jednotlivé koordinace chování. Hra na honěnou vychází z okruhu loveckého chování, ale v jejím průběhu se mohou objevit prvky agresivity nebo sexuálního chování. Vše se mísí navzájem, ve hrách se rychle střídají různé prvky chování. Jednotlivé aktivity se objevují náhodně, těžko je lze předem určit, a tím je hravé chování zcela specifické.

Veselovský (1974) hovoří o hře jako o dialogu mezi mozkem živočicha a prostředím, ve kterém žije. Zvířata, která udržují tento dialog nejen v období mladosti, ale přenášejí jej až do dospělosti, lze považovat za tvory s vysokým stupněm zvířecí inteligence. Svědčí o tom i skutečnost, že hravost a schopnosti k učení na sebe těsně navazují. Pokud je zvíře hravé, snadno se učí.

Hra není hanba, naopak

Pro vývoj sociálního chování je hra nesmírně důležitá. Při společenské hře se stabilizuje sociální pořadí zvířat a dotváří se v ní sociální hierarchie smečky. Podporuje se náklonnost, která upevňuje strukturu smečky. Hra omezuje vzájemné soupeření, umožňuje odreagování potlačených pohnutek.

Domácí psi ztratili hodně z chování svých předků, jejich hry jsou na první pohled hrubější, nešikovné, neomalené. I přesto mají rejstřík bohatý a přinášejí svými hrami radost i "páníčkům". Hravost psa můžete využít při výcviku. Čím radostněji a s větším zájmem prožívá štěně výcvikové hry, tím bude v dospělosti lépe pracovat. A naopak. Hru lze snadno zapojit do výcviku nového výkonu i u dospělého psa. Nikdy není přece pozdě začít si hrát. Ať s lidmi, nebo s našimi zvířecími kamarády. Ocení to podobně.

Sdílejte článek s přáteli

:: ZOBRAZTE INZERÁTY
z rubriky Psi - štěňata do 1 roku, z dalších rubrik...

:: VLOŽTE REKLAMU
Jen my Vám zajistíme DOKONALOU reklamní plochu pro Vaši firmu, pro Vaše výrobky, pro Vaše služby...
INTERNET – NOVINY – ČASOPISY – TELETEXT TV NOVA

:: DOPORUČTE ČLÁNEK EMAILEM

:: VYTISKNĚTE SI TENTO ČLÁNEK

:: DALŠÍ ČLÁNKY Z TÉMATIKY: Psi

:: SOUVISEJÍCÍ ČLÁNKY:
• Malá plemena psů (říjen 2011)
• O povídání s Itynkou poprvé (říjen 2011)
• Národní plemena (říjen 2011)
• Dva jsou víc než jeden (říjen 2011)
• Bude nás víc (říjen 2011)

VYDÁNÍ ČASOPISU: